🕸️ Dark Web vs Deep Web: के फरक
छ र किन जान्नु पर्छ?
🔰 Introduction: Online World को अदृश्य भाग
जब हामी Google, Facebook,
YouTube, वा कुनै पनि वेबसाइट browse गर्छौं, हामीले Surface Web मात्र हेरेका हुन्छौं — जुन इन्टरनेटको सानो भाग हो।
तर त्यसभन्दा ठूलो भाग Deep Web र अझ गोप्य भाग Dark Web मा हुन्छ।
तर यिनीहरू एउटै होइनन्।
👉 धेरैले Deep Web र Dark Web लाई एउटै ठान्ने गल्ती गर्छन्।
यस लेखमा हामी बुझ्नेछौं:
🔍 Deep Web के हो?
🌑 Dark Web कस्तो हो?
👥 किन जान्नु
जरुरी छ?
🛡️ कसरी
सुरक्षित रहने?
इंटरनेटको भित्र तीनवटा मुख्य तह हुन्छन्:
- Surface Web: जुन
हामी Google,
Facebook, Youtube जस्ता साइटमा प्रयोग गर्छौं – सबैको लागि
खुला।
- Deep Web: जुन
Google, Bing जस्ता
सर्च इन्जिनले देखाउन सक्दैनन् – password या login चाहिने
part।
- Dark Web: Deep Web कै
एक sub-part जुन
सामान्य browser
(Chrome, Firefox) बाट खुल्दैन, विशेष software चाहिन्छ
– गम्भीर गोप्य र खतरनाक कामहरूका लागि पनि प्रयोग हुन्छ।
Deep Web के हो? (What is the Deep Web?)
Deep Web भन्नाले त्यो इन्टरनेटको भाग जसलाई सर्च इन्जिनले देखाउन सक्दैन। उदाहरण:
- तपाईंको
Gmail inbox
- Online banking portals
- Private intranet portals
(Company/School)
- Medical records,
Paywall-protected journals
यी सबै Deep Web मा पर्छन्।
Access कसरी
हुन्छ?
- Normal web browser (Chrome,
Edge) मा
- सामान्तया
username-password चाहिन्छ
Deep Web को
उद्देश्य:
- Data सुरक्षा
(privacy)
- Account तथा
sensitive
information सुरक्षित राख्न
- Academic journal, subscription
content hide गर्न
उदाहरण:
- Netflix library (login ID बिना
खुलेन)
- नेपाल
सरकारको कर्मचारी portal,
जसमा कर्मचारी मात्र जान सक्छन्
Key
Points:
- Surface Web भन्दा
धेरै ठूलो: पूरै वेबको 90-95% Deep Web हो, Surface Web त
5-10% मात्रै!
- Deep Web मा
अपराध कम, मुख्य
रूपमा legitimate
uses
Deep Web
is private but not dangerous.
Search
engine bots cannot access it due to security or login.
Dark Web भन्नाले Deep Web भित्रको त्यो भाग हो जुन सबैभन्दा गोप्य (secret) छ – सामान्य ब्राउजरले खोलेर नदेखिने।
Dark Web मा पुग्नलाई विशेष software चाहिन्छ, जस्तै Tor Browser, I2P, Freenet आदि।
Dark Web मा के
हुन्छ?
- Illegal drug, weapons कतिपयको
trade
- Hacking services, stolen data बेचबिखन
- Political activists,
journalists, whistleblowers का लागि सुरक्षित platform
- गोप्य
chats, forums, and
underground markets
Access कसरी
हुन्छ?
- Normal browser ले
खोल्दैन
- Tor Browser टाइपका
browser चाहिन्छ
- URL प्रायः
.onion हुन्छ, त्यो
direct web मा
नभेटिने
Example:
- Silk Road (अब
बन्द), AlphaBay
marketplace (illegal goods)
- Hidden discussion forums for
whistleblowers and human rights activists
🕵️♂️ यस्ता
साइटहरू .onion extension मा हुन्छन्।
Deep Web
vs Dark Web: Main Differences (Differences Table)
Criteria |
Deep
Web (डिप वेब) |
Dark
Web (डार्क वेब) |
Visibility |
Search
engines मा देखिँदैन |
Search
engine + ब्राउजर मार्फत देखिँदैन |
Access |
Normal
browser + login/credentials चाहिन्छ |
Special
software (Tor, I2P) मा मात्र |
Content
Type |
Bank,
email, academics, corporate, subscriptions |
Illegal
trade, anonymous chats, bypass censorship |
Anonymity |
Limited,
per account security |
Maximum
anonymity, layered encryption |
Legality |
लगभग सबै legit |
Mixed
(legal + illegal majority) |
Users |
सामान्य net users, businesses, professionals |
Hackers,
criminals, activists, journalists |
Risk |
कम (credential theft जस्तो) |
धेरै (scams, hacking, malware, investigations) |
Purpose |
Privacy +
data protection |
Secrecy,
anonymity, underground exchange |
किन थाहा पाउनु जरुरी छ? (Why Should You Care?)
a) Data
Privacy
- Deep Web ले
तपाईंको private
information (bank, hospital, e-mail) सुरक्षीत
राख्न मद्दत गर्छ।
- Dark Web मा
तपाईंको information
बेचिन सक्ने risk
b)
Cybersecurity Risks
- Dark Web मा
stolen data बेचबिखन
हुन्छ – यस्तै कारण बैंक, कम्पनी वा तपाईं स्वयम्को data hack भए
त्यहाँ पुग्न/बेचिन सक्छ।
- नेपालमा
समेत eSewa, Vianet,
Foodmandu जस्ता सेवाहरूबाट data leak भइसकेको
छ – data dark web मा
बेचिन सक्छ।
c)
Awareness & Law
- Dark Web को
misuse ले
व्यवस्था तोड्ने अपराध बढाउँछ (cybercrime)।
- Security कत्तिको
important छ
भन्ने बुझाउन
d) Use
for Good (Positive Aspects)
- Activists, journalist,
whistleblower ले गोप्या रूपले काम गर्न सक्ने
- भारत, नेपाल
जस्ता देशमा Censorship
bypass गर्न
e) Safe
Internet Use
- छुट्याउन
जान्नु जरुरी: deep
web प्रयोग गर्न डराउनु पर्दैन, dark web भने
सस्तो curiosity मा
नजाने राम्रो।
🔍 TOR Browser के हो?
TOR (The Onion Router) एक free browser हो जसले तपाईंको IP address hide गर्छ र multiple encrypted layers मा traffic pass गर्छ।
🎯 TOR को प्रयोग:
- Dark Web site
खोल्न
- Surveillance बाट बच्न
- Anonymity चाहिने user हरूको लागि
⚠️ तर सावधानी जरुरी — TOR प्रयोग गरेर गलत site
browse गर्दा malware, phishing को जोखिम हुन्छ।
·
Dark Web मा धेरै प्रकारका सामग्री पाइन्छ:
Category |
Description |
💊 Drugs |
Illegal drug sales |
🔫 Weapons |
Arms & ammunition sale |
🔓 Stolen Data |
Credit card info, identity documents |
🎭 Fake IDs |
Passport, licenses |
🖥️ Hacking Tools |
Malware, spyware, ransomware kits |
🧪 Human Experiment |
Medical abuse content |
🔗 Hitman Service |
Illegal hiring service (fiction/real) |
📌 Note: सबै
Dark Web साइटहरू
अवैध होइनन्। केही journalists,
whistleblowers ले पनि प्रयोग गर्छन्।
- नेपालमा
व्यापक रूपमा Deep
Web (bank, insurance portal, exams, hospital data) रोजगारी, शिक्षा, बैंकिङमा
प्रयोग हुन्छ।
- Dark Web जटिल
र खतरनाक छ – password
selling, identity theft, hacking tools share गर्न
कुख्यात छ।
- नेपालको
कयौं data breach काण्डमा
dark web को
संलग्नता देखिन्छ।
Practical
Example (Real Life Context)
Case
1: Gmail Login
Gmail खोल्दा
password राख्नुपर्छ
– यसले data सुरक्षित
राख्छ। Account hack भई data चोरी भए त्यो
डाटा नेपाली dark web
forums मा बेचिन सक्छ।
Case
2: Bank Portal
Bank portal मा
तिमीले आफ्नो खाताको details
बुझ्न password राख्नेछौं – Deep Web को Example।
Case
3: Nepal Data Breach
Foodmandu,
Vianet, eSewa जस्ता कम्पनीको data hack भई dark web मा leak भएको छ; कारण डाटा को
राम्रो सुरक्षा नहुनु र hackers
ले dark web बिक्री गर्न
सक्नुलाई जनाउँछ।
Risks
& Cautions
Deep Web
Risks:
- यदि
तिमीले password कमजोर
राख्यौं भने,
credential-stuffing बाट hack गर्न
सकिन्छ।
Dark Web
Risks:
- Illegal goods लिने
कि hacking सेवालाई
प्रयोग गर्दा Nepal को
कानुन अनुसार अपराध हुन्छ।
- Malware, scam links को
खतरा
- Tracked by cybercrime units
(possible jail/fine)
Useful
Tips:
- तपाईंको
online account
password strong राख्नुहोस्
- Two Factor Authentication अनिवार्य
गर्नुहोस्
- कुनै
पनि अनौठो .onion लिंक
खोल्न नजाने
- Curiosity मा
dark web घुम्न
जानु खतरनाक छ
🛡️ How to Stay Safe
from Dark Web Threats
1. Personal Info सुरक्षित राख्नुहोस्:
👉
आफ्नो email,
password कत्ति पनि
leak नहोस् भनेर two-factor authentication प्रयोग गर्नुहोस्।
2. TOR प्रयोग गर्दा VPN
use गर्नुहोस्:
👉
यसले
तपाईंलाई थप सुरक्षित बनाउँछ।
3. Untrusted link क्लिक नगर्नुहोस्:
👉
Dark Web मा धेरै fake
URL हरू
हुन्छन् जसले hacking वा tracking गर्न सक्छ।
4. Antivirus अपडेट राख्नुहोस्:
👉
TOR प्रयोग
गर्दा extra protection को लागि।
5. Kids लाई Dark
Web को बारेमा
जानकारी दिनुहोस्:
👉
गलत curiosity
ले
बच्चाहरू hacking र cyber crime मा फस्न सक्छन्।
·
नेपालका एक युवाले आफ्नो Gmail account hack भएको पाए। पछि थाहा भयो — उनको details
Dark Web मा बिक्री
भइरहेको थियो।
👉
कारण:
उनले phishing link मा क्लिक गरेका थिए।
Lesson:
Even if you don't use the Dark Web, it can still
affect you.
🧩 Useful Tools to
Check Data Breach:
Tool Name |
Purpose |
🔎 HaveIBeenPwned |
तपाईंको email leak भएको छ
कि छैन हेर्न |
🛡️ Google Password
Check |
Saved password compromised भए कि छैन जाँच गर्नु |
🔐
Bitwarden/1Password |
Secure password manager tools |
Q: Is
using Deep Web illegal?
A: No, हाम्रो
अकाउन्ट, बैंक, hospital आदि Deep Web मा नै हो –
सामान्य प्रयोग गैरकानुनी होइन।
Q: Is
using Dark Web illegal?
A: Dark Web
self illegal होइन तर त्यहाँका धेरै activities (drugs, hacking, stolen
data बेचबिखन) illegal
छन्। Anonymous browsing, whistleblowingको
लागि हुन सक्छ, तर misuse गरे कानूनी
कारबाही हुन सक्छ।
Q: नेपालमा
Dark Web को risk कति छ?
A: धेरै Data leak, identity theft, hacking सेवा, जस्ता cybercrime बढ्दै गएको छ; कमजोर awareness and security measures खतरनाक
छन्।
Conclusion:
Surface Web — सबैका लागि खुलेको
Deep
Web — सामान्य
नेट प्रयोगका लागि आवश्यक, privacy को लागि
Dark
Web — गोप्य, खतरनाक, धेरैजसो कानूनी
risk
सम्झनुस्: Deep Web बिना हाम्रो internet life असंभव छ। तर, Dark Web चाहिँ अत्यन्तै
गम्भीर जानकारि, सतर्कता र जिम्मेवारी
चाहिन्छ। Nepal जस्ता developing देशमा awareness, security, कानुनी
framework बलियो
बनाउनु नै आजको आवश्यकता हो।
Additional
Info
- Surface Web: हाम्रो
देखिने–Google गरी
खोज्न मिल्ने कुरा (facebook.com,
news sites)
- Deep Web: login ID चाहिने
सबै कुरा (Student
portals, banking apps, e-commerce history)
- Dark Web: Tor जस्तो
browser मात्र
खोलेर सर्च गर्न मिल्ने, surface/deep वेब जस्तो छैन
Table
Summary at a Glance
Web
Layer |
Access
Method |
Main
Usage |
Security |
Legal/Illegal |
Surface
Web |
सामान्य browser/surfing |
Public
info, open websites |
कम |
Legal |
Deep Web |
Browser +
password |
Private
info (email, bank, exams) |
MSSecurity |
Legal |
Dark Web |
Special
software + hidden link |
Illegal +
secret, activism |
अधिक गुप्तता, जोखिम |
Mixed
(lots illegal) |
Bonus:
यदि
तपाईंलाई "dark
web" को curiosity छ भने, त्यसको risk बुझ्न र
नजानेनै best safety
practice हो। क्राइम सेल/साइबर ब्यूरो नेपालमा अहिले यस्ता
cases बढिरहेको
छ – दरबारमार्ग साइबर प्रहरी heading मा पनि Dark Web को awareness session हुने गर्छ।
Stay safe,
Stay informed!
Related
Topics:
Read
This: 🔐 Cyber Crime in Nepal – जानकारी
Read
This: 🌍 VPN के हो र कसरी काम गर्छ?
0 Comments